Společnost   |   Novinky   |   Katalog zboží   |   Otázky a odpovědi   |   Zákaznický servis   |   Kontakty
Studie

1. Ratchford, J., W. Shore, et al. (2010). "A pilot study of functional electrical stimulation cycling in progressive multiple sclerosis." NeuroRehabilitation (in print).
Funkční elektrická stimulace (FES) je v tomto případě určena pro pacienty s úrazem páteře, aby ulehčila a urychlila neurologickou obnovu.

 Cíl: Cílem je vyhodnotit bezpečnost a účinnost domácí FES terapie ve zhoršujícím stavu RS a prozkoumat, jak se mění mozkomíšní mok (CSF) a úroveň cytokinu.

Metody: Pět pacientů s primární nebo sekundární progresivní RS vyzkoušelo cyklus FES terapie po dobu šesti měsíců. Hlavní výsledná měření byla: Test dvou minut chůze, měření postavení a chůze, síly v končetinách, chůze do 8 metrů, měření rovnováhy. Hladina Cytokinů a růstových faktorů je měřena v CSF před a po FES terapii.

 Výsledky: Zlepšení bylo pozorováno ve všech sledovaných testech. Nebylo však pozorováno u jiných svalů než u těch, které byly stimulovány pomocí FES terapie. Úroveň MSFC se zlepšila. Fyzické a duševní zdraví se také zlepšilo.


Závěrem:  FES terapii zvládá celá řada pacientů a je pozitivně snášena  převážně pacienty s roztroušenou sklerózou.

2. Szecsi, J., C. Schlick, et al. (2009). "Functional electrical stimulation-assisted cycling of patients with multiple sclerosis: biomechanical and functional outcome--a pilot study." J Rehabil Med 41(8): 674-80.

J Rehabil Med. 2009 Jul;41(8):674-80.
Funkční elektrická stimulace doprovázená cvičením pacienta postiženého roztroušenou sklerózou: biomechanické a funkční výstupy - studie
Szecsi J, Schlick C, Schiller M, Pöllmann W, Koenig N, Straube A.
Center for Sensorimotor Research, Department of Neurology, Ludwig-Maximillians University, Munich, Germany. jszecsi@nefo.med.uni-muenchen.de
Cíl:
Úkolem je zjistit, zda funkční elektrická stimulace-podporovaná ergometrickým tréninkem u pacientů s roztroušenou sklerózou má protetický nebo léčebný účinek na biomechanické (síla, schopnost otáčení a posilování končetin) a funkční výsledky (schopnost chůze, síla svalů, spasticita).

Účel:
Dvanáct pacientů s roztroušenou sklerózou se účastnilo elektrické stimulace -podporované ergometrickým školením (3 sezení týdně po dobu 2 týdnů). Měření byla provedena ke studiu protetických (s a bez stimulace) a terapeutických účinků (před a po tréninku).

Metody:  Síla a hladkost šlapání byly uzpůsobeny a vypočítány podle tempa a točivého momentu i spasticity. Síla a schopnost chůze byla měřena pomocí modifikované Ashworthovy stupnice s další řadou testů jako test rovnováhy, napětí svalů a chůze na 10 metrů.

Výsledky:
Síla a plynulost šlapání se výrazně zlepšila s elektrickou stimulací (p = 0,02), ale neprokázalo se významné zlepšení oproti 2 týdnům tréninku. Bylo zjištěno významné snížení spasticity v krátké době (před respektive po tréninku, p <0,05). Izometrická síla se významně nezvýšila během dvoutýdenního školení, ale změna byla patrná ve schopnosti chůze.

Shrnutí:
Pacienti s roztroušenou sklerózou jsou schopni hladce šlapat se stimulací a přitom posilují končetiny.
3. Krause, P., J. Szecsi, et al. (2007). "FES cycling reduces spastic muscle tone in a patient with multiple sclerosis." NeuroRehabilitation 22(4): 335-7.
Máme zprávu od pacienta s roztroušenou sklerózou, který si pořídil funkční elektrickou stimulaci ke snížení svalového napětí dolních končetin. Stimulace pomocí povrchových elektrod na stehenních svalech vykonává jejich šlapací pohyb. Spastické svalové napětí bylo měřeno klinicky pomocí modifikované Ashworthovy stupnice a poloautomaticky prostřednictvím kyvadla testuje spasticitu. Bylo to provedeno před a bezprostředně po stimulaci. Pacient je schopen snášet stimulaci cca. 30 minut, během cvičení a stimulace došlo k výraznému snížení spasticity. Došli jsme k závěru, že tento typ stimulace by mohl být další potenciální léčebnou metodou u pacientů s roztroušenou sklerózou, zejména těch s vysokým stupněm v rozšířeném rozsahu postižení Status.